Jak jsme začali jako „vodní záchranáři“
Po zážitku z loňského letního výcvikového tábora, když jsme se byli podívat na tábor vodních záchranářů a také jsme zkoušeli, jestli by měli naši psi talent na tento kynologický sport, jsem se chystala vydat s Largem na výcvik za vodními záchranáři s Klubem pracovní a záchranné kynologie http://www.klub.kynolog.cz.
Den „D“ přišel přesně v polovině července 2007, kdy jsme se přihlásili na „vodní víkend“ do ATC Wilsonka v Hartvíkovicích na Dalešické přehradě.
Je fakt, že velmi studené počasí předchozích 14 dní nebylo zrovna potěšující, ale předpověď počasí s vyhlídkou až na tropické teploty v neděli, nám dávala naději, že tam přece jenom nezmrzneme.
V pátek dopolko jsme v pohodě vyrazili, k Largovi jsem přibrala na „vandr“ ještě naší 8 letou zakladatelku chovu BSP – Ambrušku. V kempu jsme se ubytovali a byli v očekávání následující soboty, jak nám to tedy vlastně půjde.
Celý víkend byl super. Výcvik začínal většinou rozcvičením, které spočívá v přinášení speciálního oranžového aportu z vody z různých vzdáleností a směrů.
Potom pokračuje plavání psa na pomoc topící se osobně, která má v ruce opět tento aport, jehož pomocí se psovi ukazuje, jak se má u tonoucího chovat. To znamená, že pes obeplave tonoucího obloukem a když už míří hlavou ke břehu, dá mu figurnat aport a pes s ním plave za svým psovodem na břeh.
Přitom vytahuje tonoucího na speciálních postrojích ke břehu.
První i druhý cvik zvládli Ambra i Largo na výbornou.
Potom pokračovalo cvičení dále a sice: vytahováním surfového prkna nebo oranžového plováku (známého ze seriálu Pobřežní hlídka) s figurantem na laně na břeh, vožení se na surfovém prkně, vožení na člunu a seskakování z něj do vody, přitahování člunu na laně a dalších cviků, které už jsou opravdu spíše pro pokročilé, ale které jsme se také snažili dělat.
V neděli po obědě byl výcvik ukončen a každý pejsek dostal hezký diplom na památku.
Odjížděli jsme od Dalešické přehrady a už jsme se moc těšili na další víkend do Branžeže ve východních Čechách.