Zájem o tuto akci byl značný a celá volná ubytovací kapacita byla naplněna. Díky blízkosti Prahy bylo přihlášeno i několik páníčků s pejsky, kteří jenom dojížděli a nebyli zde ubytování.

Celá akce nezačala vůbec dobře. Po příjezdu nám bylo řečeno, že je "dočasně" odpojena elektřina, vše je v řešení a závada bude do rána odstraněna. Takže jsme byli v noci ze středy na čtvrtek bez elektřiny, topení a teplé vody. "Nějak to tu jednu noc přežijeme" - říkali jsme si kolektivně a byla v nás velká síla, protože jsme všichni "trpěli" stejně.

Další den nám dorazili i všichni opozdilci a mohli jsme začít s výcvikem a učením.

Nelehkého úkolu výcvikářů se ujali: štěňátka    -   Jaromíra Sojková
                                                                      dorostenci a "nezkouškaři"   -   Honza Ščerba
                                                                      zkouškaři   -   Romana Polická a Markéta Sojková 

Všichni páníčkové i pejsci se opravdu velmi snažili. Některým to šlo lépe, některým tolik ne, jako vždycky na těchto soustředěních. Důležité je, že si všichni odvezou nové informace, co lepšího mohou se svým psem udělat, aby se jim společně žilo lépe a v souladu.
Výcviky byly plánovány na dopoledne i odpoledne. Záleželo na tom, jak si to které družstvo připravilo.
Zkouškaři jezdili také na kynologické cvičiště v Žižicích, kde byly k dispozici všechny překážky a bylo možné se tady na zkoušky perfektně připravovat.
Druhá dvě družstva cvičila podle úrovně a věku pejsků. Dva dny také byla obě na stopách a nácvik jim, vč. menších štěňátek, šel velice dobře.
Také se nacvičovalo ve výstavním kruhu, aby byla štěňátka i dospělejší psi dobře připraveni na svod mladých i bonitaci. Takže jsme prohlíželi zoubky, u pejsků varlátka a vyzkoušeli pohyb v kruhu i výstavní postoj. Opět byli všichni velmi dobře učenliví.
Do programu víkendu jsme vložili také dvě přednášky. Jedna byla o výcviku, zkušebních řádech a organizaci kynologie v České republice.
Druhá byla o chovu a všem důležitém, co je potřeba splnit k tomu, aby se náš pejsek nebo fenka mohli stát chovnými jedinci.
Na závěr každého dne jsme poseděli u táboráku a užili jsme si opravdu spoustu legrace.

Jedním z hlavních důvodů našich společných večerních posezení byl fakt, že přes veškerou snahu provozovatele zařízení, se nepodařilo zprovoznit spuštění elektřiny, takže jsme celý víkend trávili tak trochu jako tramping.
Museli jsme se "ohřívat" pohybem nebo zevnitř. Svítili jsme si svíčkami a myli se v troše teplé vody, kterou jsme si mohli ohřát na plynovém sporáku.
Tento dost závažný nedostatek pobytu (nejsme zvyklí žít bez elektřiny) nám ale na druhou stranu umožnil se úžasným způsobem sdružit a tak si užít vše společně a také se navzájem výborně poznat.
Padaly i návrhy, že na táboře budeme na večer vypínat elektřinu, abychom si užili delších společných chvil.

A ukončíme tradiční větičkou - už se všichni těšíme na letní výcvikový a pobytový tábor v Roudné u Soběslavi.